Videoseminář

Představíte si věci lépe když je vidíte a slyšíte, spíš než čtením?
Můžete objednat čtyři hodinová videa – záznam semináře o léčivém hraní.

 Objednat videoseminář

Krátká pozvánka

Co když batole kouše, zdrhá, odmítá nočník, bojí se doktorky? A co když předškolák lže, mluví sprostě, štípe miminko?

Děvět typů her. Prevence. Evoluční rodičovství. Skutečně společný čas. Smích a pláč. Spolupráce a hranice. Ty.

Osnova semináře

  1. Osm typů her. Mocenské, pokračovací, regresní, symbolické, dotýkací, nesmyslové, kooperativní, shledávací. Které a proč mi nepůjdou hrát? Co mě bolí z dětství?
  2. Nejsi strašná matka: tlupa tehdy, nukleární rodina dnes. Zamyšlení.
  3. Skutečně společný čas: nejsilnější devátá hra, magický nástroj. Jak ho používat?
  4. Vynalézáme hry za běhu: jak funguje spolupráce a hranice.
  5. Rodičovský hněv.

Co na semináři zkusíme udělat

  1. Inspirovat se od různých škol respektujícího rodičovství (Solter, Aldort, Karp, Wild, Liedloff). “Děti jednají dobře, když se cítí dobře.” Projít různé hry, odnést si domů konkrétní příklady a návody.
  2. Pochopit naši dobu. Co se to dnes děje, že rodiny potřebují zvláštní hry? (David Abram, evoluční rodičovství)
  3. Probrat hlouběji, co komu brání být obecně víc hraví. U každé hry se zastavíme a promyslíme, co by vám mohlo bránit si ji užít a co s tím dělat. Zkusit posunout některá vnitřní přesvědčení („to se nesmí…„). Navrhnout akční hravý plán.
  4. Pobýt virtuálně spolu a vrátit se domů s nově načerpanými silami 🙂

Co ještě potřebuješ vědět?

Co předpokládám: Jsi pro respektující přístup. Víš, že každé dítě je originál a ty ho znáš nejlíp. Že nejsou žádné plošné „metody“, které „se mají“ dělat s každým dítětem. Že nejdůležitější je napojení mezi tebou a tvým nádherným mládětem.

Pokud máš čas a energii, pokračuj níže čtením dlouhé pozvánky, jsou tam i nějaké zážitkové nabídky pro tebe – Pokud se ti podaří najít si čas si to vyzkoušet, může tě seminář posunout dále.


Ano, chci video:

Cena Kč 400. Pozor: ZÁRUKA VRÁCENÍ PENĚZ: Nevíš, zda je to pro tebe? Zaplať, zkoukni video. Pokud do týdne napíšeš mailem, že to pro tebe nebylo hodnotné, obratem ti vrátím platbu na účet.

Objednat videoseminář

 

 

Ukázka ze semináře o léčivém hraní (20 minut)



Těším se! A přeju pěkné dny s dětma.

Dlouhá pozvánka

Proč taková dlouhá pozvánka? Žádná přece nemáme čas…
Já vím! Prosím o pročtení dlouhé pozvánky, protože

  1. ať dělám co dělám, nedaří se mi téma vtěsnat do 3-4 hodin semináře. Je toho tolik, co mi připadá zásadní! Pokud by se ti podařilo pozvánku projít, vnitřně se na to naladit a případně dokonce udělat domácí úkoly, bylo by to super. Je větší šance, že tě seminář posune, že ti bude užitečný, že bude u vás doma větší pohoda.
  2. já když zvažuju účast na nějakém semináři, jsem ráda, když je co nejvíc informací předem. K čemu to má být, co mi to může dát. Aby ses mohla rozhodnout, zda je to pro tebe investice času i peněz.

Takže pokud máš chuť, čti prosím dál.

O jaké hry konkrétně půjde?

Příklad: Štěňata nesmí na gauč (od Marion Rose, lektorky Aware parenting z výchovné školy Alethy Solter)

 

Štěňata nesmí na gauč

Divadýlko na téma, že máma něco zakazuje, děti to porušují, máma na to dramaticky legračně reaguje. Co ty na takovou hru? V pohodě? Nebo spíš nepříjemné?

S čím můžou hry pomoct

Mlátí matku nebo cizí děti.

Nechce si hrát s tátou.

Stresují ji cizí lidé.

Vyděsil ho pes a teď má strach.

Nechce se oblékat, svlékat, měnit si plenku.

Chce být jako miminko.

Zdrhá při čištění zubů.

Háže a háže a háže a háže.

Útočí na mámu tyčí.

Mluví sprostě.

Nezvládá doktorku. …

… obecně vzato, léčivé hry pomáhají skoro na všechno. Jdou na to přes lásku, radost, smích, přijetí, blízkost.

A co vlastně chybí, když je doma psycho?

  • 50. léta: děti jsou přirozeně zlé, je potřeba je zkrotit
  • 70. léta: děti jsou hloupé, je třeba je poučit
  • dnes: zkoumáme, jak to mají zařízené lidé v kulturách, kde děcka přirozeně spolupracují?Funguje tam toto:
  • dostatečné láskyplné napojení mezi členy „tlupy“
  • život je přehledný, děti mají dost informací, chápou situaci a smysl
  • nedusí v sobě pocity, odžívají je průběžně. nepotřebují záchvaty a vzdory

Jak můžu tyto potřeby konkrétně sytit? Co můžu dělat při konfliktu a mimo? To se snažíme prozkoumat na semináři.

Které hry probereme?

 

  • Mocenské – nejsem bezmocný, jsem mocný
  • Pokračovací – mám vliv, dokážu vyvolat dramatický účinek, svět funguje
  • Regresní – je tu bezpečné známé místo
  • Symbolické – dokončím si něco, co ve mně je neuzavřené
  • Nesmyslové – jsem schopný, zvládám věci
  • Tělesné – jsem fyzicky propojen s mými lidmi a to je slast
  • Kooperativní – děláme něco spolu a to nás sbližuje
  • Shledávácí – pomáhají mi překonat odloučení

 

A ještě něco o té nejdůležitější hře-nehře:

Čas s dítětem, kdy jste s ním SKUTEČNĚ přítomná

Největší “magie” je takzvané rande s jedním dítětem, kdy není žádný cíl, žádný úkol, jen být mu k dispozici, následovat jeho přání, být tam úplně pro něj.

Úplně pro něj.
Jak to zvládnout, abych během 30 vteřin nezačala zase přemýšlet co budu vařit?
Jak zařídit, aby nás nerušili další děti a muž a jiné povinnosti? Jak to plánovat a dodržet?
Jak zacházet s pocity vlastními i dítěte, které se při takové péči můžou začít valit ven? Jak to ta Aletha Solter myslí, že pláč je přínosný?

Dáme tomu na semináři hodinu a zkusíme se v tom posunout. Je to zásadní věc.

A ještě chci probrat jednu hodně zásadní věc:

Nejsi strašná matka …

… když tvoje děti nespolupracují, jsou agresivní, neuspokojují babičku, dostanou záchvat minutu po tvém příchodu (i když celý den tzv. “byly v pohodě”)

…Co se tedy děje, v čem je situace dětí a rodin tak náročná?

Podívejme se na to: Posledních sto tisíc let: malé tlupy, neustále venku, jednoduše pochopitelný život, pravidla dávající smysl, hodně fyzického kontaktu, omezená a přitom volná volba.

Posledních sto let: miniaturní rodina, příroda jen rekreačně, velmi složitý nepochopitelný život, složitá pravidla, nezvládnutelné volby.

ap.jpg

Co říkají moudří, od kterých se učím:

NENÍ TO TVOJE VINA.

David Abram: lidi mluví jen mezi sebou, už neumí mluvit s přírodou a to je hrozně zatěžuje.

Jean Liedloff: matka se opře o kontiuum a nemusí nic řešit. Ale kde my máme to kontinuum, v naší kultuře? Matka je pahýl, chudák třtina ve větru se klátící.

Rebeka Wild: každý náraz na hranice je bolestivý. A v našem světě dítě na hranice naráží VŠUDE.

Přečteme si úryvky z knih, mrknem na fotky a video.

Co si odnesu domů?

Papír na ledničku s upomínkami pro devět typů her.

A pokus uchopit obecně dva základní scénáře, abys mohla vymýšlet nové herní nápady za běhu, jak si vyžádá situace:

Spolupráce/musí: potřebují dobré napojení, informace, a vylité staré pocity

Akutní konflikt: Proč to chceš, dát volbu, udělat to hravě zábavně.
Mimo konflikt: děti 0-2: hra s objektem, 2-8 symbolicky, mocensky.

Hranice/nesmí: je to bolestivé, vcítění.

Akutní konflikt: Opakovat proč. Zjisti, Jaká je jeho potřeba? Hravost.
Mimo konflikt: hry o překračování hranic.

Domácí úkoly předem

Dá se to za 4 hodiny stihnout? Nedá.
Koho téma zajímá hodně a chce se sám v sobě dostat co nejdál, doporučuji předem udělat tyto domácí úkoly:

Anketa: proč na seminář jdeš, co teď řešíš

Čtení: Jean Liedloff: O dětech ve středu pozornosti a liberálních rodičích

Naomi Aldort: Mocenské hry (jedna stránka)

Aletha Solter: Proč děti pláčou kvůli nepodstatným věcem (jedna stránka)
Reflexe: Hravost Moje dětství, moje děti, a já (delší, vytiskni si a popiš a poškrtej tužkou)

O králíkovi (krátké cvičení, stačí na PC)

Video: kdo má chuť pusťte si Bebes, o prvním roce života dětí v různých kulturách, je to vtipné.https://www.youtube.com/embed/WyaG4npEyP8

K čemu není tento seminář

Volná diskuse – bude, ale až v návazném čase po konci semináře (pardon)

Poradenství – “co mám přesně dělat když odmítá nočník!” – můžeme se společně zamyslet, ale princip je v prevenci a celkovém dobíjení baterek dětem, nikdo nezná tvoje dítě tak jak ty

Úplné základy respektu – předpokládám, že vaše děti víceméně mají volnost vyjadřovat pocity, že můžou plakat, vztekat se. Že regulujete jednání (nemůžeš mlátit), ale přijímáte pocity (já vím hrozně chceš mlátit, klidně si zabreč to máš nejlepší). Předpokládám, že nechcete děti trestat (bití, posmívání, posílání za dveře, “počkej až přijde táta”, …) nebo uplácet.

Terapie – je to spíš self-help: něco si uvědomit, pojmenovat. Aldort: potřebujeme jen dvě věci: být v souladu sama se sebou a v přítomnosti s dítětem. NVC: jaká je moje potřeba, jaká je potřeba dítěte. Co uděláme. V každém těžkém momentu to znovu luštit a vynalézat. Ale je fakt, že upřímný kontakt s dalšími matkami působí každopádně terapeuticky! 🙂


Ano, chci video:

Cena Kč 400. Pozor: ZÁRUKA VRÁCENÍ PENĚZ: Nevíš, zda je to pro tebe? Zaplať, zkoukni video. Pokud do týdne napíšeš mailem, že to pro tebe nebylo hodnotné a proč, obratem ti vrátím platbu na účet.

Objednat videoseminář

 

Nevím, mám dotaz: napiš nám na beremehranivazne@gmail.com

Chci vědět víc o vás: mrkni na Dopis máme malého člověka.

Vědomému rodičovství zdar.

Zdravíme tě, souputníku na cestě. Mirka a Lukáš